Nebo také Mihule či Mižu, narozena v Italském Certaldu. Černá elegantní slečna s drobnými býlími znaky si nás ihned získala . Svému jménu, které v češtině znamená "Mořská panna" je celkem věrná. Vodu má ráda, k našemu zděšení s oblibou balancuje na okrajích různých můstků a lávek (což se jí málem stalo osudným a od té doby chodí přes podobná zařízení na vodítku). Ničeho se nebojí, je ohromně pohodová. Má ráda aportky, s oblibou sedává na židli a sežere cokoli co najde (obzvláště miluje různé látky a podobné lahůdky) . Je temperamentní, ale ne hysterická. S oblibou všechno komentuje velice barvitou škálou zvuků, která začíná u bručení a končí u hlubokého štěknutí. Obratně krade a vypracovala se k dokonalosti. Již pochopila, že dobrý zloděj loupí nenápadně a nikoli rychle a s úprkem, takže bývá na svých loupeživých výpravách celkem dost úspěšná. Oddaně miluje děti. Je to také takový "kočkopes", protože neustále někde šplhá a žádný terén (snad krom žhavého uhlí) jí není nepříjemný. Snadno se učí, ale pokud se jí nechce spolupracovat dokáže to dát najevo. Je ovladatelná a získává si bez problémů i chovatele jiných plemen.Je maminkou dvou vrhů. Někteří její potomci jsou velice výstavně úspěšní, ale vzhledem k vysokému výskytu DKK jsme ji k dalšímu chovu nevyužívaly. Jednoho dne si zajela na krátkou dovolenou ke kamarádce a natolik se tam zabydlela, že jsme se dohodly nekazit Majdince radost a ponechat jí v jedné z pražských postelí. Takže byť má stále trvalé bydliště u nás, jezdí sem jako na venkovskou chalupu a dává si velký pozor, aby se Zuzka do naší metropole nevracela sama:)
