Tam musím být! Tak zhruba tímto výkřikem začala celá anabáze, která nakonec přes všechna úskalí vyvrcholila účastí na Evropské výstavě ve španělské metropoli. Nebudu se o všem rozepisovat. To si nechám pro článek do našeho klubového zpravodaje, ale drobné shrnutí si neodpustím. Moje doufání, že přijede nemalé množství chovatelů ze země původu se bohužel nesplnilo. Dostavil se pouze jeden zástupce - pes ve třídě šampiónů. z jedné z nejznámějších portugalských chovatelských stanic. Byl to úžasně osrstěný pejsek, ale podle mého opravdu velice drobný . Trošku zklamání, ale na druhou stranu jsme se setkali s několika vystavovateli, které již známe z předchozích velkých výstav.
Radost mi udělala účast rozhodčího ze země původu a hlavně jeho posudek, jímž shledal našeho "Fida" bezvadným a ocenil jej známkou V2. Byla jsem hodně zvědavá na jeho přístup k velice variabilní úpravě ve stylu "každý pes jiná ves", ale to byla věc, kterou rozhodčí absolutně neřešil.
Obecně lze říci, že výstava byla povedená, v krásných klimatizovaných halách, se spoustou místa okolo kruhů. Nějaké organizační zmatky se vyskytly, ale kde nejsou. Všude bylo čisto, venčiště pro psy udržované. Všude byl cítit rostoucí trend majitelů psů. najmout si na předvedení "profíka". Každá zásuvka byla okupována precizně upravujícím handlerem, který dokázal i z celkem běžně vyhlížejícího psa udělat během několika hodin a s pomocí neuvěřitelně výkonných vysoušečů srsti apod. vytvořit úžasně nádherného tvora jenž nebyl nepodobný porcelánové panence.Na druhou stranu, výstava je chtě nechtě soutěž krásy a lidské miss také stráví spoustu času v maskérně než vyrazí na pódium.
A ještě pár slov k výsledkům. Myslím že se sešel výběr chovatelských stanic ze všech zemí, kde má chov "portiků již nějakou tradici. Rozhodčí přikládala velký význam dynamice pohybu, správnému nesení ocasu a celkově dobrému a kompaktnímu vzezření. Co nepovažoval za až tak prioritní byla kohoutková výška (neupřednostňoval ani malé, ale ani velké jedince) a linie hřbetu. Na pomyslné stupně vítězů se dostali jak psy s naprosto rovnou hřbetní linií, tak zvířata se spáditější zádí.
Vážně jsem se snažila vyfotit všechny portíky. kteří se zúčastnili. Někdy se to podařilo více jindy méně, ale doufám, že budete shovívaví.
A ještě si neodpustím drobné pochlubení. Fido si u moře počínal jako opravdový vodní pes. Chvilku sice trvalo než pochopil, jek se dotat přes vlny, ale jakmile tohle zvládl byl k neutahání a nestále plaval a zachraňoval. Neodradilo ho ani když s ním jedna vlna dost nešetrně plácla o útes. Fotky s tématem "porti a moře" najdete ve fotogalerii.
Po kliknutí na jméno psa si můžete prohlédnout jeho fotografii!
